Avignon – Přeceňované město

Jestli bych měla doporučit jen jednu jedinou věc týkající se Avignonu, tak by to bylo: Nejezděte sem v lednu. Nedokážu si představit, jak to tam vypadá během sezóny, upřímně doufám, že o dost lépe. Přestože jsem zde zažila i pěkné věci, je to místo, do kterého bych se prostě nevrátila jen a pouze z toho důvodu, že mě nijak neoslovilo. A při tom jsem si od něho slibovala mnohé a na jeho návštěvu se připravovala dlouhé roky už od doby, kdy jsme při cestě do Španělska zastavili na odpočívadle, u kterého byla šipka směřující právě k Avignonu údajně ležícímu pouze několik kilometrů daleko.

Papežský palác

Velký úpadek katolické církve, který vyvrcholil stigmatem se vzdoropapežem v čele, a který se u nás do učebnic vepsal hlavně pod jménem Jan Hus, se začal projevovat už v roce 1309, když se papež Klement V. přesunul z Říma do Avignonu. Tím začalo avignonské zajetí, během kterého byli všichni papežové závislí na francouzském králi. A takový papež potřebuje pořádně velký palác. Ten se v Avignonu začal stavět v roce 1335 a dokončen byl roku 1352. Papež se v roce 1377 vrátil do Říma, brzy ale zase přesídlil zpět do Avignonu alespoň vzdoropapež, který tam zůstal do roku 1430. Palác dnes zabírá velkou část avignonského centra a je důkazem toho, že papežský stolec byl ve 14. století hodně bohatý. Je tak velký, že zabírá plochu 1.5 km2 a sestává ze dvou částí. Je obrovský, projít ho do poslední komnaty by trvalo hodiny. Kromě zdí se toho ale mnoho nezachovalo. Vstupné vyjde na 14.50 EUR (zvýhodněné na 11.50 EUR), pokud se rozhodnete navštívit i slavný avignonský most, ke kterému se dostanu později. Hned za pokladnou je k dostání audio průvodce v několika jazycích. Ten vás provede palácem velmi moderním způsobem: v jednotlivých místnostech se můžete podívat, jak asi vypadaly v době jeho největší slávy. Když si ho nevezmete, budete se dívat na prázdné místnosti, které působí chladným a depresivním dojmem, sem tam se objeví zbytek fresky nebo mozaiky. Pro našince se vrcholem návštěvy může stát socha Karla IV., který palác navštívil ještě během svého dětství.

V současné době toho příliš nenabízí ani palácové nádvoří, které bylo kompletně pokryté lešením, v jeho středu bylo zase postavené monstrózní pódium. Vrcholem exkurze byla možnost vylézt na střechu, ze které byl během slunečného dne krásný výhled na zmiňovaný avignonský most, pevnost na druhé straně řeky Rhony i široké okolí.

V jeho těsné blízkosti stojí katedrála Notre Dame des Doms (ve Francii celkem běžné jméno), která zvenku skutečně přiláká pozornost. Uvnitř je ale výzdoba poněkud chudá a vypadá více jako obyčejný kostel než jako avignonská katedrála stojící vedle honosného papežského sídla. Jen o kousek dál najdete velké zahrady Jardin des Doms, které patří do areálu Papežského paláce a lze je navštívit díky zvýhodněné vstupence dohromady s palácem a mostem.

To nejhezčí na řece Rhoně

Avignonský most neboli most sv. Bénezeta je to první, co si většina lidí vybaví při zmínce o Avignonu. Kdysi dávno skutečně stál celý, a dokonce o něm vznikla i píseň. Svými 22 oblouky spojoval Avignon s protějším břehem, dokud ho v 17. století nestrhla povodeň.

Dnes končí v polovině řeky. Jeho návštěva je větším zážitkem, když svítí Slunce, jehož paprsky se odráží na hladině a ve vodě tak kromě svého stínu a bahna vidíte i konec mostu. Řekla bych, že je zázrak, že zůstala stát alespoň tato část mostu, ale o dost zajímavější je se na něj dívat ze břehu. Naopak z mostu je úžasný výhled na historickou část města s papežským palácem. Bonusem je muzeum, které se nachází uvnitř mostu a důkladně popisuje nejen skutečný osud mostu, ale i mýty, které jsou s ním spojené, a především ukazuje proces jeho stavby.

Jenom kousek od tohoto mostu je loď, která sice není tolik známá, ale za to je naprosto dokonalá. Botely jsou vždycky velká sázka do loterie, protože mnohé z nich nejsou ve zcela dobrém stavu. Bateau Hotel a quai Le Chardonnay je krásnou výjimkou. Provozovatel sice mluví pouze francouzsky, ale díky moderním technologiím a své velké ochotě a nadšení je schopen se se svými hosty nejen domluvit, ale i jim zorganizovat nezapomenutelný pobyt. Pokoje byly velmi útulné, přestože díky své pozici na lodi neoplývaly zbytečným prostorem a snídaně byla chutná, a tak akorát dostačující.

Jak se do Avignonu dostat?

Přestože mě město příliš neoslovilo, rozhodně je to místo zásadní z historického pohledu. Avignon leží hluboko ve vnitrozemí a nachází se poblíž hlavní tratě TGV z Paříže do Marseille. Hlavní nádraží stojící v centru města na ni sice není napojené, tam se dostanete jen běžnými vlaky spojujícími venkovské Provence a jeho okolí s většími městy, zato kousek od Avignonu najdete velmi moderní a zajímavé nádraží Avignon TGV. S městem ho spojují velmi omezené autobusové linky, které především v lednu jezdí velmi sporadicky, a ne vždy míří do centra Avignonu, alternativou jsou taxíky, které na parkovišti před nádražím najdete snad pořád.